Česky English

Skutečný majitel akcie na majitele

V rámci diskuze o zrušení anonymních akcií na majitele se povětšinou opomíjí, že česká právní úprava disponuje již od 1. září 2008 nástrojem k odhalování skutečných vlastníků této formy akcií. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu implementoval do českého právního řádu legální definici skutečného majitele. Finanční instituce jsou povinny při obchodu v hodnotě 15.000 EUR a vyšší, nebo bez ohledu na tento limit při obchodu představujícím vyšší riziko zneužití, povinny zjišťovat skutečného majitele svých klientů, a to i u akciových společností s akciemi na majitele.

V případě podnikatelů se skutečným majitelem rozumí vždy fyzická osoba, která sama nebo na základě dohody s jiným společníkem nebo společníky disponuje více než 25 % hlasovacích práv tohoto podnikatele nebo která je na základě jiné skutečnosti příjemcem výnosů z činnosti tohoto podnikatele. Dle zákona je skutečným majitelem rovněž fyzická osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku tohoto podnikatele; nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby nebo jiných osob.

Není-li dána zákonná výjimka (u klientů jako jsou např. úvěrové nebo finanční instituce, ústřední orgány státní správy, kótované společnosti a další osoby, jejichž identita je dostatečně známá a transparentní a u nichž není předpoklad, že by své obchodní aktivity zneužívaly k praní špinavých peněz) a klient neposkytne potřebnou součinnost, nebo z jiného důvodu nelze zjistit skutečného majitele, anebo existují pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů, banka či jiná povinná osoba odmítne uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu. Finanční instituce jsou navíc povinny reportovat Ministerstvu financí každý podezřelý obchod. Podezřelým je obchod vždy, pokud klient odmítá uvést svého skutečného majitele.

Vzhledem k závažnosti sankcí, které finančním institucím za neplnění povinností týkajících se zjišťování skutečného majitele hrozí (pokuta až 50.000.000 Kč), právnické osoby odmítající rozkrýt svou vlastnickou strukturu musí počítat s nemožností uzavřít smlouvu, neprovedením transakce, blokací svého účtu, výpovědí existující smlouvy nebo šetřením ze strany Finančně analytického útvaru ministerstva na základě podnětu finanční instituce. Na druhou stranu je potřeba jedním dechem dodat, že tato veřejnoprávní regulace činí zejména akciovým společnostem s akciemi na majitele nemalé potíže. Soukromé právo neposkytuje a u nepřímého ekonomického vlastnictví ani nemůže poskytovat členům představenstev žádný nástroj, jak skutečné majitele u anonymních akciových společností zjišťovat, a to zejména v případě mezinárodních holdingových struktur. V řadě případů bude tedy pro řádné zjištění skutečného majitele nezbytná due diligence nejen na straně finančních institucí, ale i na straně jejich klientů – právnických osob s komplikovanou vlastnickou strukturou.

Zdroj: Patria.cz

© 2017 KLB Legal

UPOZORNĚNÍ PRO SPOTŘEBITELE

Dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je v případě sporu advokáta a klienta klient oprávněn podat návrh na mimosoudní řešení sporu České advokátní komoře, a to nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u advokáta poprvé. Právo stran sporu, domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou, není zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu dotčeno. Více informací naleznete na stránkách České advokátní komory: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=15607

Politika ochrany osobních údajů

Cookies