Zaměstnavatel odpovídá za škodu bez ohledu na své zavinění. Zaměstnanec se nemusí ani v době krize obávat, že jeho zaměstnavatel nebude mít dostatek finančních prostředků na plné odškodnění. Každý zaměstnavatel je totiž ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Pojištění vzniká automaticky dnem vzniku pracovněprávního vztahu, přičemž od 1.1.1993 pojišťuje všechny zaměstnavatele Kooperativa.
Přes výše uvedené vzniká mezi zaměstnavateli a zaměstnanci řada sporů nejen o výši náhrady škody, ale i o existenci samotného nároku. Každý poškozený je totiž povinen prokázat, zda utrpěl pracovní úraz, zda mu vznikla škoda a zda je dán vztah příčinné souvislosti mezi touto škodou a pracovním úrazem.
Mezi obvyklé obranné strategie zaměstnavatelů patří zpochybnění přímé souvislosti utrpěného úrazu s plněním pracovních úkolů. V řadě případů bude klíčovým důkazem posudek lékaře, který prokáže příčinnou souvislost mezi úrazovým dějem (např. infarktem myokardu) a mimořádným pracovním zatížením. Pro účely pořízení skutečně nezávislého posudku je vhodné navrhnout znalce, který působí v jiném regionu než zaměstnavatel.
Zaměstnavatelé zpravidla poukazují na porušení bezpečnostních předpisů. V této souvislosti jsou však povinni prokázat, že poškozený zaměstnanec byl s vnitřními předpisy nejen řádně seznámen, ale že jejich dodržování bylo vyžadováno a kontrolováno. Je dobré vědět, že odpovědnost zaměstnavatele je dána i v případě úrazu při adrenalinové teambuildingové akci, v rámci povolené práce doma nebo v průběhu služební cesty. Obecně je známo, že odškodnění není možno požadovat při úrazu, jenž se zaměstnanci přihodí na cestě do zaměstnání a zpět.
Jak prakticky postupovat v případě úrazu? Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznámit svůj pracovní úraz vedoucímu nadřízenému zaměstnanci, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí. I obyčejné uklouznutí, které reprezentuje jeden z nejčastějších pracovních úrazů, může vést k nemalým bolestem a dlouhotrvajícím následkům. Ihned po úrazu oznamte svůj pracovní úraz. Taktéž si zajistěte případné důkazy a svědky. Trvejte na vypracování záznamu o úrazu. Zaměstnavatel má sice povinnost zajistit místo a vyšetřit příčiny úrazu, avšak z důvodu vysokých pokut za porušení předpisů v oblasti bezpečnosti práce nedochází vždy k řádnému šetření všech okolností úrazu.
Na jaké náhrady má zaměstnanec vůči zaměstnavateli při pracovním úrazu nárok? Zaměstnavatel poskytuje v rozsahu, ve kterém odpovídá za škodu, náhradu za ztrátu na výdělku, dále bolestné a náhradu za ztížené společenského uplatnění. Dalšími nároky jsou účelně vynaložené náklady spojené s léčením (např. zaplacené léky, náklady na znalecké posudky, regulační poplatky apod.), případně i věcná škoda na majetku zaměstnance. V případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu je zaměstnavatel povinen odškodnit pozůstalé, kteří mají nárok na jednorázové odškodnění, náhradu nákladů spojených s léčením, náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem a náhradu nákladů na výživu pozůstalých.
Nároky poškozeného zaměstnance se při pracovních úrazech mohou pohybovat až v řádech statisíců či v případě nejzávažnějších a doživotních následků miliónů korun. V zájmu poškozeného zaměstnance je tedy, shrneme-li, bezodkladné nahlášení pracovního úrazu, žádost o jeho řádné objasnění a včasný požadavek na odškodnění.
Zdroj: MF DNES
