Implementace právních předpisů EU týkajících se unie kapitálových trhů
Ministerstvo financí dne 5. října 2020 předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací právních předpisů Evropské unie týkajících se dokončení projektu EU s názvem Unie kapitálových trhů (Capital Markets Union, CMU). Cílem tohoto návrhu zákona je integrovat kapitálové trhy členských států. Konkrétně se návrh týká implementace právních předpisů Evropské unie, které vyšly v Úředním věstníku EU od prosince 2019 do října 2020, změny se dotknou hned několika oblastí finančního práva.
Zmírnění obezřetnostních pravidel pro obchodníky s cennými papíry
Při revizi stávající problematiky kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry se došlo k závěru, že současné kapitálové požadavky byly spíše navrženy pro úvěrové instituce, a proto se tytéž požadavky jeví pro obchodníky s cennými papíry (dále jen „OCP“) jako příliš přísné. Důvody pro zmírnění obezřetnostních pravidel jsou následující. OCP jsou mnohem méně vystaveni úvěrovému riziku a riziku výběrů vkladů v krátké době, protože na rozdíl od úvěrových institucí neposkytují úvěry a nepřijímají vklady. Finanční nástroje, se kterými OCP obchodují nebo je jinak spravují, se nestávají na rozdíl od vkladů splatnými, ale kolísají v závislosti na pohybu trhu. Přestože jsou OCP a úvěrové instituce rozdílní co se týče obchodního modelu, úvěrové instituce mohou také jako OCP nabízet na základě bankovní licence investiční služby.
Nová legislativa reflektuje velikost a povahu těchto subjektů podle jejich činnosti a v závislosti na tom přizpůsobuje kapitálové a další obezřetnostní požadavky. V souladu s tím přichází klasifikováni do tří tříd, které se liší intenzitou požadavků. Nejpřísnější požadavky, odpovídající v zásadě stávajícímu režimu, zůstávají platné pouze pro systémově významné subjekty. S klesající významností subjektů se požadavky snižují. Tato regulace by měla přispět ke zvýšení hospodářské soutěže, lepšímu přístupu investorů k novým příležitostem a efektivnějšímu řízení jejich rizik.
Kryté dluhopisy
Kryté dluhopisy jsou efektivním nástrojem k financování hypotečních úvěrů a úvěrů veřejného sektoru. Výhodou krytých dluhopisů je především to, že jako cenné papíry zajištěné aktivy jsou minimálně rizikovým nástrojem, což se projevilo i při poslední finanční krizi. V členských státech existují značné rozdíly, co se týče trhů s krytými dluhopisy, protože jsou v současnosti unijním právem upraveny pouze částečně, a společný právní rámec pro kryté dluhopisy na evropské úrovni by podpořil zejména méně rozvinuté trhy.
Kryté dluhopisy nyní mají splňovat určité strukturální požadavky, kterými jsou mechanismus dvojího postihu, vyloučení automatické splatnosti v případě úpadku, vysoká kvalita aktiv určených ke krytí dluhopisů, oddělení krycích aktiv v krycím portfoliu a jejich vynětí z majetkové podstaty v případě úpadku, ustanovení kontrolora krycího portfolia, povinná rezerva likvidity krycího portfolia, umožnění struktur prodloužitelné splatnosti nebo jmenování zvláštního správce krycího portfolia pro případ platební neschopnosti či řešení krize atd. Úprava zakotvuje rovněž evropské značení krytých dluhopisů.
Přeshraniční nabízení fondů kolektivního investování
Plánovaná je i úprava přeshraničního nabízení fondů kolektivního investování, kde je cílem podpořit integrovanější jednotný trh investičních fondů pomocí odstranění demotivujících bariér (různorodost právních řádů, nepřehlednost správních poplatků), které ztěžují přeshraniční nabízení fondů kolektivního investování. Návrh počítá se zřízením ústřední národní databáze, která by obsahovala přehled všech právních předpisů souvisejících s přeshraničním nabízením a jejich shrnutí v obvyklém jazyce pro oblast mezinárodních financí, včetně přehledu o správních poplatcích. Tyto informace od všech členských států budou poté dostupné na internetových stránkách v centrální databázi Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA). Dále je rovněž umožněno využívat institutu tzv. předběžného nabízení, které umožní správci fondu ověřit si zájem potenciálních investorů bez nutnosti usazení. Upraven je také odhlašovací postup při ukončení činnosti fondu v hostitelském členském státě. Nově není dále požadována fyzická přítomnost v hostitelském členském státě s ohledem na tzv. kontaktní místo.
Crowdfunding
Právní úprava poskytování služeb skupinového financování (crowdfundingu) není v českém právním řádu upravena a národní právní úpravu je třeba přizpůsobit evropskému přímo použitelnému nařízení. Cílem je harmonizovat právní úpravu a zjednodušit přeshraniční poskytování crowdfundingových služeb. Nařízení zavádí novou licencovanou kategorii poskytovatelů takových služeb a zavádí podmínky, za nichž je možné je poskytovat. Nařízení upravuje i pravidla jednání poskytovatele crowdfundingové platformy se zákazníky, tj. investory a vlastníky projektů. Nařízení ve svém rozsahu působnosti nahradí národní režimy upravující poskytování investičního a úvěrového crowdfundingu, přičemž působnost nařízení je omezena pouze na ty crowdfundingové projekty, kdy financování poptává podnikatel, nedopadá tedy na financování spotřebitelů.
Udržitelné financování
Právní úprava tzv. udržitelného financování není v českém právním řádu zakotvena. Na evropské úrovni vznikaly snahy ve vztahu k této problematice poměrně v nedávné době. O faktorech udržitelnosti, tj. o environmentálních, sociálních a správně-řídicích faktorech se hovoří již v primárním právu EU, větší aktivita ze strany EU však nastala až v návaznosti na přijetí dokumentů globálního významu: Pařížské dohody o změně klimatu, Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj (stanovuje 17 cílů udržitelného rozvoje) a akčního programu OSN z Addis Abeby k financování udržitelného rozvoje. Pro realizaci vlastní udržitelné politiky v oblasti financí založila Komise v říjnu 2016 expertní skupinu na vysoké úrovni pro udržitelné finance, jejíž činnost vyústila v lednu 2018 publikací závěrečné zprávy, která obsahuje osm hlavních doporučení pro úpravu finančních politik v duchu udržitelného financování.
Ve zprávě se uvádí, že pro udržitelné finance mají zásadní význam dva prvky: zlepšení příspěvku finančního sektoru k udržitelnému a inkluzivnímu růstu prostřednictvím financování dlouhodobých potřeb společnosti a posílení finanční stability tím, že se při rozhodování o investicích zohlední environmentální, sociální a faktory dobrého vládnutí.
V navazujícím legislativním balíčku nařízení se realizují opatření k vytvoření jednotného režimu pro finanční instituce ohledně povinné integrace aspektů udržitelnosti do procesu investičního rozhodování a zvýšení transparentnosti směrem ke koncovým investorům z hlediska toho, jak jsou jimi tyto faktory udržitelnosti začleňovány do investičních rozhodnutí, zejména pokud jde o jejich expozici rizikům pro udržitelnost. Povinné poskytování informací se vedle výše uvedených subjektů vztahuje obdobně i na finanční produkty. ČR rozhodla nevyužít nabízené diskrece a zvolila liberální přístup vůči obchodníkům s cennými papíry poskytující investiční poradenství a distributorům pojištění s investiční složkou, kteří zaměstnávají méně než tři zaměstnance, a vyňala je v tomto směru z informační povinnosti.
Účinnost
Pro balíček změn se navrhuje obecná účinnost dnem 21. června 2021, která odpovídá transpoziční lhůtě. Některé dílčí novely zákonů nabývají účinnosti k pozdějším datům ke konci roku 2021 a v případě novely zákona o dluhopisech až v červenci 2022.
