Česky English

Hromadné žaloby a proč je dobré je mít

Hromadná žaloba, anglicky class action, je tradičním právním institutem původem z anglosaského právního prostředí. Jeho účelem je především zvýšení ochrany menších žalobců a zefektivnění fungování soudného systému.

Podstatou hromadné žaloby je sdružení většího množství menších žalobců pod jednu žalobu, čímž se předchází situaci, kdy musí soudy řešit nespočet skutkově i právně obdobných případů. Současně je tím umožněno účastnit se řízení i drobným žalobcům, pro které by nebylo efektivní podání samostatné žaloby. V moderním globalizovaném světě se tento nástroj ukazuje býti ještě důležitějším, hromadné žaloby se dnes využívají ve sporech z hospodářské soutěže a finančního práva, spotřebitelských sporech či sporech týkajících se ochrany tzv. ESG hodnot (např. životní prostředí). Je také dobré zmínit, že velká většina hromadných žalob končí mimosoudním narovnáním a jen zlomek dospěje až k pravomocnému rozsudku.

Na hromadné žaloby je vhodné hledět také pohledem lidskoprávním v souvislosti s právem na spravedlivý proces. Za nejzdařilejší pozitivistickou definici práva na spravedlivý proces je považován čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod1), jiné vyjádření této stěžejní zásady nalezneme také v naší Listině2), potažmo v Listině základních práv EU3). Institut hromadné žaloby může nepochybně přispět k domožení se svého práva u soudu jakož i k projednání věci v přiměřené lhůtě (tedy k naplnění znaků spravedlivého procesu).

Hromadné žaloby v českém právu

Český právní řád v současné době, na rozdíl od jiných evropských zemí jako je Nizozemí či Belgie, institut hromadné žaloby postrádá 4). To by se ovšem mohlo (mělo) vlivem evropské legislativy brzy změnit. Evropský parlament totiž již v listopadu 2020 přijal směrnici o zástupných žalobách5), jejíž implementační lhůta uplyne na konci letošního roku (přijaté právní předpisy pak mají nabýt účinnosti nejpozději 25. 6. 2023). Tato směrnici přijímaná s cílem zvýšit na území Evropské unie ochranu spotřebitelů by tak měla přispět k toliko potřebné úpravě procesních norem a tím i k celkovému zvýšení důvěry ve spravedlivé soudnictví.

Smutným příkladem, který jasně ukazuje, jaké problémy absence kolektivní žaloby přináší, je kauza Dieselgate. Ve většině ostatních zemích je již tento spor u konce, zatímco u nás (přestože je věc z pohledu hmotného práva dávno vyřešena) se už více než šest let vede nekončící procesní bitva.

Jak se stát účastníkem hromadné žaloby?

Existují dva systémy, jež určují, které osoby vystupují v hromadné žalobě na straně žalobce. Jedná se o systém přihlašovacího hromadného řízení (opt-in) a odhlašovacího hromadného řízení (opt-out). V systému opt-in je pro připojení se k žalobě na straně žalobce vyžadován výslovný souhlas všech osob, jež tvrdí, že jim vznikla škoda a přejí si být v žalobě zahrnuty. Princip opt-out funguje obráceně, všechny osoby, jež mají obdobný nárok jsou automaticky zapojeny do řízení, ledaže se rozhodnou z něj aktivně vystoupit.

Výhody systému opt-out

Hromadná žaloba je často významná také pro svůj celospolečenský dopad, jelikož narovnává podnikatelské prostředí a přispívá tak k ochraně hospodářské soutěže. Aby však mohl být tento účel naplněn je nutné maximalizovat celkovou hodnotu žalobci uplatňovaných nároků. Právě tento problém řeší princip opt-out. Pokud soud povolí řízení o nároku jako o hromadné žalobě vztahuje se v případě vítězství ve věci konečné rozhodnutí i na všechny potenciální žalobce (mimo těch, kteří se z řízení „odhlásí“). Statistiky nám říkají, že pouze 8 % oprávněných osob využije možnosti připojit se k žalobě v systému opt-in, i z tohoto důvodu je tak postup opt-out důležitou alternativou.

Zajímavým příkladem uplatnění systému opt-in je rozsudek Nejvyššího soudu Spojeného království z prosince 2020 ve věci Walter Hugh Merricks v. Mastercard Incorporated. Na straně žalobce v tomto případě vystupovalo přibližně 46,2 milionu osob, přičemž hodnota sporu byla odhadnuta na 13,8 miliardy liber. Pro úplnost účastníkem skupiny byla v tomto případě každá osoba, jež měla bydliště ve Spojeném království v letech 1992 až 2008, měla věk min. 16 let a nakupovala zboží a/nebo služby u britských podniků, které přijímaly karty Mastercard6).

Co dál?

Český zákonodárce nyní stojí před důležitým rozhodnutím, a sice jak konkrétně evropskou směrnici o zástupných žalobách implementuje do tuzemského právního řádu. Na první pokus vznikl ještě v minulém volebním období nepříliš povedený návrh zákona o hromadném řízení, jež po volbách spadl pod stůl. Uvidíme, jak se svojí šance chopí nová politická reprezentace a zda se i u nás dočkáme kvalitní a dobře uplatnitelné hromadné žaloby, už by bylo na čase.

____________________________________________________________________________________________________________________________________________
1) Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích.
2) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny).
3) Každý, jehož práva a svobody zaručené právem Unie byly porušeny, má za podmínek stanovených tímto článkem právo na účinné prostředky nápravy před soudem (čl. 47 Listiny základních práv EU).
4) Jediným náznakem je ust. § 159a OSŘ, které stanoví, v jakých případech je výrok pravomocného rozsudku závazný také pro další osoby oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu.
5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.
6) Předmětem sporu bylo tvrzení, že některé poplatky účtované společností Mastercard omezily hospodářskou soutěž mezi bankami a vedly k nadhodnoceným cenám pro všechny držitele karet ve Spojeném království bez ohledu na to, zda tito držitelé měli kartu Mastercard či nikoli.

JUDr. David Kuboň

Mgr. Monika Skalová

Anna Bíbová

© 2022 KLB Legal

UPOZORNĚNÍ PRO SPOTŘEBITELE

Dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je v případě sporu advokáta a klienta klient oprávněn podat návrh na mimosoudní řešení sporu České advokátní komoře, a to nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u advokáta poprvé. Právo stran sporu, domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou, není zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu dotčeno. Více informací naleznete na stránkách České advokátní komory: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=15607

Politika ochrany osobních údajů

Cookies

Agent pro zajištění