Není to jednoduchá otázka, ale realita postavila soudy před nutnost se s ní vypořádat.

Jak jsme si uváděli ve článku na téma odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých, nový občanský zákoník zrušil pevně stanovenou paušální výši odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých. V dnešním článku si představíme několik rozhodnutí ze soudních síní, které stanovují, jakou hodnotu má lidský život dle judikatury, a jenž mohou napomoci pozůstalým v jejich orientaci, jakou výši odškodnění nemajetkové újmy mohou požadovat.

Celý článek naleznete na webu měšec.cz.

Nejvyšší soud České republiky projednával případ sporu, zda lze úraz při sportovním zápase považovat za pracovní úraz. Provedeme základní právní rešerši na daný spor, společně zjistíme skutkový základ a právní názor jednotlivých soudů. Bohužel i tento případ se může stát komukoliv z nás, proto je dobré znát i rozhodovací praxi soudů.

Pracovní úrazy patří poměrně často k složité právní tématice projednávané v soudních síních, kdy v případech těžších pracovních úrazů, si nepřeje nikdo nést odpovědnost a povinnost hradit statisícové odškodnění škody na zdraví. Dnes si představíme zajímavý a složitý případ z pohledu Nejvyššího soudu České republiky.

Celý článek naleznete na webu finance.cz.

Jaký je rozsah odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz? Ve kterých případech vlastně lze o pracovním úrazu hovořit? Přečtěte si rady k efektivnímu uplatnění nároků takto poškozeného zaměstnance.

Každý den dochází na pracovištích po celé naší republice k úrazům zaměstnanců s následky škody na zdraví. Mnoho těchto úrazů, není hodnoceno jako pracovní úraz a zaměstnancům není přiznáno odškodnění jejich oprávněných nároků. Zaměstnanec by se proto měl především při těchto významných událostech zajímat o svá práva k uplatnění nároku na odškodnění.

Celý článek naleznete na webu finance.cz.

Zemřel v důsledku dopravní nehody nebo pochybení lékaře váš nejbližší? Podle jakých principů se v naší republice poskytuje odškodnění nemajetkové újmy pozůstalým?

Odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých doznalo s účinností nového občanského zákoníku podstatných změn. Až do účinnosti nového občanského zákoníku se vycházelo z paušálního pojetí odškodnění pozůstalých, a to jednorázovou částkou pohybující se v rozmezí od 85 000 Kč do 240 000 Kč (viz níže).

Celý článek naleznete na webu měšec.cz.

Oběti trestných činů nebo pozůstalí po obětech mohou žádat Ministerstvo spravedlnosti o peněžitou pomoc, velmi často však o této možnosti neví. Probereme si nároky těchto poškozených.

Zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti byl v naší republice platný již od ledna 1998. Ministerstvo spravedlnosti vyřídilo za dobu jeho platnosti na 1603 žádostí o peněžitou pomoc a vyplatilo částku 46 miliónů korun. V roce 2013 byl však schválen zákon o obětech trestných činů, jež původní úpravu nahradil.

Celý článek naleznete na webu měšec.cz.

Představme si situaci, že je zaměstnanec vyslaný zaměstnavatelem na pracovní cestu do zahraničí, během níž dojde k jeho zranění. Dochází k plnění pracovních úkolů po celou dobu pracovní cesty v zahraničí? Jsou veškeré úrazy, které se během pracovní cesty přihodí, pracovními úrazy?

Problematika otázky pracovních úrazů představuje rozsáhlou judikaturu Nejvyššího soudu. Vždy jsou na jedné straně zájmy poškozeného zaměstnance v protikladu se zájmem zaměstnavatele k hrazení pouze zcela zřejmých pracovních úrazů. V dnešním zkoumaném rozhodnutí Nejvyšší soudu si poukážeme na situaci, která nebyla Nejvyšším soudem shledána jako pracovní úraz.

Celý článek naleznete na webu finance.cz.

S účinností nového občanského zákoníku došlo k zásadním změnám v pojetí odškodnění újmy na zdraví, a to zejména nemajetkové újmy.

Původně koncipovaný systém náhrady škody na zdraví prostřednictvím bodového ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění prostřednictvím vyhlášky č. 440/2001 Sb. a paušálního odškodnění pozůstalých v částkách od 85 000 Kč do 240 000 Kč je zrušen. Nové ustanovení o náhradě při ublížení na zdraví a usmrcení reprezentují spravedlivé nastavení možnosti získání odškodnění újmy na zdraví v plném rozsahu, avšak kladou značný důraz na kvalitu argumentace k získání odškodnění.

Celý článek naleznete na webu měšec.cz.

V minulých dílech našeho seriálu o právních nárocích poškozených pacientů jsme si definovali právní základ otázky náhrady škody na zdraví a nutnost vhodného právního zastoupení. Dnes si představíme několik případů újmy na zdraví a seznámíme se s možnostmi zvýšení odškodnění nad rámec základního bodového ohodnocení.

Příběh první

Poškozený utrpěl ve věku 22 let velmi těžkou újmu na zdraví, kdy došlo k rozsáhlým zlomeninám po celém těle, včetně poškození vnitřních orgánů. Poškozený se ocitnul v invalidním důchodu a byl vyřazen z pracovní činnosti. Úraz v tak mladém věku byl pro jeho rodinný, sociální, sportovní a kulturní život zcela devastující. Znalecké posudky ohodnotily odškodnění na částku ve výši 513.000,- Kč. Jelikož se poškozený s výši částky odškodnění neztotožnil, rozhodnul se požadovat zvýšení odškodnění prostřednictvím soudního řízení. Soudy shledaly jeho požadavek adekvátním a navýšily odškodnění na celkovou částku ve výši 1.539.000,- Kč. Jen díky odhodlání poškozeného a kvalitnímu právnímu zastoupení byla získána částka ve výši 1.026.000,- Kč nad rámec původně přiznané částky pro zmírnění jeho újmy na zdraví.

Příběh druhý

Zkuste si představit situaci, kdy Váš syn vlivem pochybení jiné osoby utrpí újmu na zdraví se zcela fatálními následky. Došlo k narušení motoriky horních končetin, trpí omezeným pohybem a vlivem újmy na zdraví nastala kompletní změna osobnosti poškozeného projevující se výbušným chováním. Odborní znalci na základě jejich posudku stanovili odškodnění ve výši 1.837.800,- Kč. Může taková částka zcela odčinit způsobenou bolest poškozenému a jeho rodině? V rámci soudního boje bylo získáno celkové odškodnění ve výši 10.179.000,- Kč. Tato částka se jeví již jako adekvátní a je schopna především zajistit budoucí život poškozeného. Přes 8.000.000,- Kč tvoří rozdíl mezi částkou stanovenou v základním bodovém ohodnocení a v soudním sporu nakonec získanou částkou odškodnění.

Příběh třetí

Ve věku 69 let došlo u poškozené k újmě na zdraví. Poškozená patřila k aktivním seniorům, kdy se věnovala sportu, koníčkům a dokonce vyučovala na vysoké škole. Základní odškodnění bylo stanoveno znaleckým posudkem na 565.800,- Kč. V soudním řízení bylo odškodnění navýšeno o dalších 819.600,- Kč na celkovou částku ve výši 1.385.400,- Kč. Tímto příběhem může stanovit, že ani vyšší věk není limitujícím faktorem pro nárok na odškodnění.

Co mají tyto tři příklady ze soudních síní naší republiky společného? Myšlenku, že v případě újmy na zdraví se poškozený nesmí spokojit pouze s částkou poskytnutou pojišťovnou nebo zdravotnickým zařízením, ale detailně zkoumat své práva. Na první pohled může i laik dovodit, že rozdíly v odškodnění u poškozených, kteří se o svá práva zajímali, jsou velmi rozdílné, a to v řádech statisíců až miliónů. Ať se již jedná o pochybení lékaře, dopravní nehodu, pracovní, sportovní nebo školní úraz je pro získání maximálního odškodnění nutné se nespokojit s částkou poskytnutou škůdcem, ale rozhodnout se oslovit profesionály k zajištění spravedlnosti pro poškozeného.

V následujícím článku se zaměříme na práva pozůstalých a již nastíníme s tímto tématem spojenou ochranu osobnosti.

Zdroj: Doktorka.cz

V minulém úvodním článku na tématiku náhrady škody na zdraví jsme si vymezili, že v případě snahy získat adekvátní odškodnění za způsobenou újmu na zdraví při chybném lékařském zákroku, budeme muset vyhledat právního odborníka, který má detailní znalosti právní tématiky náhrady škody na zdraví.

Budeme-li si vymezovat právní základ otázky náhrady škody na zdraví následkem nesprávně provedeného operačního zákroku, musíme naplnit čtyři předpoklady. Prvním z nich je škodná událost, kterou u nesprávně provedené operace reprezentuje protiprávní jednání lékaře v průběhu operace. Pod tímto vymezením si lze především představit non lege artis operaci. Pacient má právo, aby operace byla provedena na náležité odborné úrovni. Neposkytnutí důležitého léku, „zanechání“ hodinek v pacientovi, odstranění jiné ledviny tento požadavek jistě nesplňuje. Hledisko lege artis provedení operace je v rámci soudního sporu prokazováno většinou znaleckým posudkem.

Druhým předpokladem je vznik škody. Tímto se rozumí újma na zdraví, pod kterou si můžeme představit invaliditu, amputaci končetiny, která nemusela nastat, slepotu apod. Škoda může být nemajetkového charakteru, tedy dle současné právní úpravy odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění nebo majetkového charakteru, tedy např. náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada za ztrátu na důchodu nebo účelné náklady spojené s léčením.

Třetí předpoklad, který je velmi významný, představuje otázka splnění příčinné souvislosti mezi non lege artis operací a vznikem škody. Ačkoliv český právní řád příčinnou souvislost přímo nedefinuje, rozhodovací praxe soudů stanovila, že příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody musí být postavena najisto, tedy na pomyslných ?100 %. V medicínskoprávních kauzách může být splnění tohoto předpokladu někdy velmi složité. Již Ústavní soud se vyjádřil, že přístup prokazování příčinné souvislosti najisto v medicínskoprávních kauzách je nereálný a obecným soudům nic nebrání k přehodnocení tohoto postupu. Avšak tento právní názor byl Ústavním soudem vysloven nad rámec meritorního rozhodnutí, tedy pro soudy nižších instancí bez závazného aplikačního dopadu.

Čtvrtým předpokladem je zavinění, a to ve formě úmyslu nebo nedbalosti. V případech nesprávně provedené operace nebo pochybení lékaře postačí nevědomá nedbalost. Na právníkovi zastupujícího poškozeného pacienta je tedy kladen značný důraz na precizní přípravu k soudnímu jednání a prokázání jednotlivých předpokladů pro náhradu škody na zdraví.

V příštím článku se zaměříme na otázku, která bude poškozené pacienty nejvíce zajímat. A to otázka výše odškodnění, která je přiznávána českými soudy.

Zdroj: Doktorka.cz

Každý člověk vchází do nemocnice s přesvědčením, že obdrží nejlepší lékařskou péči a zbaví se veškerých bolestí a trápení pomocí profesionální zdravotní péče. Lékaři na operačním sále jsou jenom lidé a jako lidé dělají chyby. Bohužel, ať se nám to líbí nebo ne, poměrně často dochází na českých nemocničních sálech k závažným pochybením lékařů s následky velmi vážné újmy na zdraví.

Z hlediska vývoje rozhodovací praxe soudů se můžeme seznámit s mnoha případy, kdy zcela zdravý pacient, který podstoupil například banální operaci slepého střeva, je v důsledku pochybení lékařů doživotně odkázán na invalidní vozík. Klasický a známý seriál Nemocnice na kraji města je sice zajímavým příběhem z nemocničního prostředí, avšak zcela poukazuje na nesprávný přístup ošetřujícího lékaře k pacientovi. Vztah pacienta a lékaře musí být vyrovnaný a založen na kvalifikovaném informovaném souhlasu. Nechceme zahlcovat čtenáře zbytečnými právními informace, ale zákonná úprava v naší republice tuto povinnost informovaného souhlasu zakotvuje a je v soudních sporech plně vymáhána.

Jak ale postupovat v případě, že jsme přesvědčeni o nesprávně provedené operaci, kterou jsme my nebo naši blízcí podstoupili? V případě, že se bez znalosti platné právní úpravy pustíte do boje se zdravotnickým zařízením, příliš pochopení nečekejte. Z naší právní praxe jsou nám známy desítky případů, kdy v případě „reklamace“ operace a požadavku na odškodnění samotným pacientem dochází spíše ze strany lékařského personálu k osobním výpadům mimo etický rámec povolání lékaře, než-li poskytnutí pomoci a odškodnění.

Bez právního zastoupení se poškozený pacient řádného odškodnění nedomůže. Náhrada škody na zdraví a ochrana osobnosti patří k nejsložitějším právním disciplínám, kdy velká část právníků odmítá zastupovat poškozené pacienty z důvodu složitosti problematiky a případné délky soudního sporu. Říkáte si, jak mám tedy postupovat, když lékaři své pochybení odmítají a lokální právník odmítá převzít právní zastoupení? Důležité je neztrácet naději a bojovat, jelikož zdraví máme opravdu jen jedno a způsobená újma vyžaduje poskytnutí odškodnění v plné výši.

Požadovat poskytnutí vysoké zálohy a hrazení právního zastoupení formou vysokých odměn ještě v průběhu soudního řízení, v konečném důsledku v řádech desetitisíců je pro poškozeného, kterému byly narušeny sociální, rodinné a pracovní vazby nemyslitelné. Poškozený by neměl zbytky sil a peněžních prostředků věnovat soudnímu sporu s nejistým výsledkem. Vhodným právním zástupcem je advokát, který přijme právní zastoupení formou podílové odměny, která se pohybuje v rozmezí od 10 % – 25 % z vymožené částky. Advokát je takto motivován k získání co nejvyššího odškodnění, což vyžaduje precizní znalost problematiky náhrady škody na zdraví a ochrany osobnosti. V případě neúspěchu tak advokát nic nezíská a je tedy již na počátku převzetí případu motivován k provedení relevantního zhodnocení šance na úspěch. Důležité je rovněž znát, že v případech soudních sporů o náhradu škody na zdraví se nehradí soudní poplatek.

V následujících článcích Vás seznámíme se základy právní problematiky náhrady škody na zdraví a ochrany osobnosti, zaměříme se na některé případy, které byly projednávány českými soudy a stanovíme, jaké práva mají pozůstalí v případě smrti pacienta ve zdravotnickém zařízení.

Zdroj: Doktorka.cz